SDH Trnava-ženy

od "zadku" Pajoch-Ráďa-Pavča-Marťa-Terka-Danča-Leňa

Články ze závodů

Jihlavská OPEN liga v Jakubově

V neděli 22. června jsme vyrazily na tuto soutěž ve dvou malých osobáčcích, který byly až po střechu nacpaný bagáží, hadicemi, savicemi a vším tím potřebným „bordýlkem“. Správně jsme s sebou měly mít i vlek s mašinou, ale v sobotu v Čechtíně jsme domluvily stroj z Litovan.
 
Ještě před nástupem se muselo vyřešit obsazení našeho levého proudu (nebo rozdělovače). Někoho jsme si půjčit musely, protože jsme přijely bez maroda Terky... ale je těžký si půjčovat z týmů, které vůbec neznáme a které hlavně neznají nás. Od kluků z Urbanova jsme dostaly typ na tým Sedlejova. Rozdělovačka už byla „zadaná“, takže se nám podařilo ukecat levou proudařku Verču (doufám, že se tak opravdu jmenuje).
 
Mužská soutěž utekla nějak rychle, protože jsme se věnovaly především opalovánání a podobně náročným aktivitám (natírání zádíček, tlachání a pokukování po těch co pokukovali po nás). Za zmínku asi stojí požární útok Litovan. Moc jsme klukům fandili :-) (přece jen jsme přijely bez mašiny), ale co čert nechtěl, košařovi se moc nezadařilo a k našemu zděšení ani mašina moc nespolupracovala. Čas tak nějak plynul a my se šly pomalu chystat. V první fázi přišlo seznamování s mašinou. Stroj nám šla, výjimečně, Douchová (děkujem, protože jinak by jsme seděly doma na zadku). Během této přípravné fáze se zjistilo, že mašina nefunguje. Kluci si ji během svého pokusu trochu zadřeli (neměli benzín a něco se prostě rozbilo... jezdit na závody bez benzínu se nevyplácí). Po verdiktu, že se jim mašinu nepodaří rozchodit, zavládla tak trochu panika. Mek z Litovan nám domluvil mašinu Urbanova (mazec!!!), ale zavládla ještě větší panika, protože takové mašiny jsme se tak trochu bály. Nakonec jsme přesvědčily kluky z Pavlova.
 
Novinkou pro nás bylo zařazení ženské soutěže hned po základním kole mužů, takže jsme svoje přípravy musely trošičku zrychlit. Ze začátku startovního pole šel i Sedlejov. Okoukly jsme „svou levou proudařku“ a ujistily se, že jsme si vybraly dobře. My šly na start jako sedmé. Pavlováci nám pomohli se strojem na základnu (ještě jednou vám touto cestou děkujem) a my, za intenzivního zápachu který se linul z kanálu, začaly chystat základnu. Marťa si zase, vedle svých dvou béčkových spojů, nachystala i středové spoje levé proudařky. Start se povedl, zase, na poprvé. Sání, zase, poslalo dobrou vodu a už to bylo jen na předku. Pajoch na rozdělovači zase „zajistil“ závod svým pádem na kohouty rozdělovače, takže přivřený pravý kohout znamenal i pozdější výstřik na pravém proudu. Verča sražíno 17:51s (v této době Danka toužebně čekala na vodu ve své proudnici), Danka 18:38s. Na jednu stranu velká radost, protože jsme si udělaly po 3 měsících existence další osobák, ale na druhou stranu ten výsledný čas mohl být úplně někde jinde. I tak na nás skoro všichni zíraly, protože jak jsem psala, nikdo nás neznal. Radost největší přišla, když odběhl poslední, destátý, tým ženské soutěže. VYHRÁLY JSME!!! Na druhém místě, těsně, Radonín s časem 18:45s.
 
Naše druhé vítězství jsme si pořádně vychutnaly a doufejme, že se nám bude dál dařit i na Třebíčské lize, kterou už snad pojedeme v kompletní sestavě.
Žádné komentáře
 
spřátelené weby: www.volny.cz/sdh_trnava a www.sdhtrnava.tym.cz